Před lety jsme trávili jednu motorkářskou dovolenou v provensálském departementu Vaucluse, kde jsme v městečku Rousillon měli pronajaté dva domy. Tolik nás bylo ☺ Připadalo mi, jako kdybychom jezdili stále obrovskou zahradou. Ve které se skoro pravidelně střídala pěstitelská a okrasná část. Záhon, skalka. Záhon, skalka. A tak stále a stále dokola. A mezi tím krásná provensálská městečka. Spíš menší obce a samoty, a spousta kilometrů nádherných vyhlídkových silnic.

 

Vaucluse je bohatou vinařskou, zemědělskou a také turistickou oblastí. Na dosah odtud jsou Středozemní moře, Přímořské Alpy a Camargue. Najdeme zde také nepřeberné množství nenápadných, ale přesto úchvatných historických památek. Oproti turisticky přeplněnému mořskému pobřeží má ale výhody vnitrozemí. I v turistické sezóně, která je zde, díky příznivému klimatu, poměrně dlouhá, tady není zdaleka tolik turistů jako v přímořských oblastech. Upřímně, těm je lepší se na motorkářských toulkách raději vyhnout. Nejenom pro množství turistů, ale také pro díky tomu velice hustý provoz na silnicích. O pobřežních letoviscích ani nemluvě. To je očistec i na motorce. Kolony a dopravní zácpy. Když k tomu ještě přidáme vysoké denní teploty, tak není o co stát.

Ve Vaucluse nejsou jenom levandulová pole a vinice, ale také celá řada krásných městeček, stojících za návštěvu, zastávku a příjemné posezení na návsi třeba u kávy. Asi největším lákadlem je nádherné městečko Gordes. Známe z mnoha filmů. Když se na něj díváme odspodu, tak působí dojmem, jako kdyby doslova rostlo ze skály. Ona je to skoro pravda. Je to určitě jedno z nejkrásnějších a také nejfotografovanějších provensálských měst. Díky tomu, že sedí na kopci je na něj krásný pohled už z poměrně velké vzdálenosti. A naopak, od něj je krásný pohled do širokého, úrodného a velmi malebného údolí Vaucluse. Tím, že jmenuji toto jedno město samozřejmě nechci opomenout všechna ostatní. By byl to dlouhý seznam. Každý si jistě najde to svoje.

Vauclus je jednou z oblastí, které není dobré pouze projet, ale kam je dobré jet. A alespoň několik dnů tam zůstat. Motorku si sem pokud možno přivézt. Jednak pro značnou vzdálenost, ale také, že se zde nachází velké množství vinařství, která je nutné navštěvovat a odevšad si něco odvézt. No a může se nám toho nasbírat tolik, že to tam nevypijeme, protože potřebujeme jezdit s čistou hlavou, a na motorce to domů neodvezeme. A když k tomu přidáme ještě sem tam návštěvu nějakého trhu, tak se nám ten „týdenní nákup“ může docela „nafouknout“.   

Vápencový hřeben Luberon se táhne centrem Provence. Ono vlastně, přidáme-li k němu ještě velmi romantické pohoří zvané Massif des Alpilles, neboli Alpičky, Provence rozděluje na jižní, přímořskou a severní část, kterou tvoří široké údolí Vauclus. Tento skalnatý kraj, posetý starými hrady a vysoko položenými malebnými vesnicemi, přitahuje turisty. Oblast je chráněnou krajinnou oblastí, která poskytuje ochranu také zdejšímu svébytnému rostlinnému světu. Údajně je zde také nejčistší vzduch v Evropě.

Horský hřeben Luberon se táhne v délce 55 km mezi městy Vaison, Aix, Cavaillon a Manosque. Pro tuto oblast jsou typická modrá levandulová pole, sytě zelené lesy a bělostné vápencové vrcholy hor. Luberon září barvami. Což je typické pro celou Provence. Luberon dosahuje nadmořských výšek přesahujících 1 000 m., nejvyšším vrcholem je Mourre Negre, s 1 125 m n.m. Pro tento kraj jsou také typické malebné vesničky. Často doslova nalepené ke strmým skalním svahům. Pěstuje se zde hlavně vinná réva, ale také zelenina a ovoce. 

Regionální přírodní park Luberon se rozkládá na ploše 1 650 km². Je to krásná a tajuplně vyhlížející krajina. Součástí parku není jen příroda, ale také stará kulturní krajina kultivovaná člověkem. Kdysi v celé Francii hojně používané, staré zemědělské metody, jsou již skoro zapomenuty. Ale v Luberonu je rolníci stále užívají, aby chránili přírodu. Zemědělci, kteří se po staletí starali o tuto krajinu vždy brali ohled na životní prostředí. Díky jejím ovcím, které spásaly louky, nedošlo k samovolnému rozšíření lesa, který by vytlačil mnoho rostlinných i živočišných druhů, jelikož by ztratili své přirozené útočiště.

Díky tomu, že Luberon leží mezi Alpami a Středozemním mořem, je ovlivňován dvěma výraznými klimatickými systémy. Působení slunce a větru je odlišné na jihu a na severu. Teploty se zde mění také v závislosti na nadmořské výšce. To má za následek, že jedeme-li údolím a nebo nějakým kaňonem, bude nám horko a ledva vyjedeme třeba na Mount Ventoux, bundy můžeme dopínat až ke krku. Taky klidně několikrát za den zmokneme a zase uschneme. I když. Někdy také ne. Při návratu od kaňonu d’Ardeche nás chytla taková průtrž mračen, že jsem se do bot nemohl obout ještě celý další den.  

Průsmyk Combe de Lourmarin odděluje Petit Luberon (Malý Luberon) na západě od Grand Luberon (Velký Luberon) na východě. Petit Luberon se vyznačuje hlubokými roklemi, strmými útesy a říčními údolími. Najdeme zde malebný, ale strohý horský svět. Mezi městy Bonnieux a Cheval Blanc, se na 10 km² rozkládá největší plantáž cedrů atlantických v Evropě. Turisticky přitažlivé jsou okrové skály u Roussillonu. Jejich typické zbarvení způsobuje příměs oxidu železa v písku a hlíně. 

V Grand Luberon vyčnívají ze skalních stěn bílá vápencová bradla. Zdejší kulaté pahorky jsou pokryté loukami a horské svahy hustými lesy. Severní svahy Grand Luberon tvoří husté háje dubu bílého, jižní jsou naopak porostlé dubem cesmínovým a borovicí přímořskou. V kořenech dubů cesmínových je ideální prostředí pro lanýže. Dnes je již jejich sbírání spíš tradicí a rekreační zábavou starousedlíků.

V Luberonu prý svítí slunce až 300 dní v roce a podnebí je zde mírné. Něco na tom samozřejmě bude. Během týdenního pobytu nám sedm dnů svítilo slunce, ale také jsme sedmkrát zmokli. Jednou tak, jak už jsem psal, že jsem se druhý den neměl do čeho obléct ani obout. To ale nic nemění na tom, že je tady krásně.

Jak už jsem psal někde na začátku. Vyplatí se si sem motorku dovézt. Samozřejmě to neplatí, pokud si odtud nechceme něco odvézt a také, máme-li dost času na několikadenní cestu sem a zase nazpátek. Ale chceme-li si to tady opravdu užít, poznat a také ochutnat, a máme-li třeba pouze jeden týden volna, je to to nejlepší řešení. Z hlediska časového, finančního i bezpečnostního. A v neposlední řadě, jedeme-li sem s partnerkami, můžeme si program rozdělit.

Pro ubytování je výhodné pronajmout si dům. Je jich tady opravdu široká nabídka a asi nejjednodušší je objednat si ho prostřednictvím www.interhome.cz. Vlastní, několikanásobná dobrá zkušenost. 

Provence prostě nezklame.

Petr Fryč