Chcete tip na opravdu zajímavou, tak desetidenní motorkářskou dovolenou? Zajeďte do oblasti zvané Francouzské středohoří. Poznáte pravý, nefalšovaný francouzský venkov a k tomu nádhernou krajinu, protkanou tisíci kilometrů krásných vyhlídkových silnic. 

Relativně malá horská oblast, VOLCANS D`AUVERGNE, je součástí obrovské náhorní pločiny (francouzsky Massif Central). Je to téměř jedna šestina celého francouzského území (83 000 km²⁾. Rozkládá se západně od řeky Rhôny. Tato obrovská náhorní plošina je narušena, či propletena velkým množstvím hlubokých údolí, skalnatých kaňonů a sopečnými reliéfy různých tvarů a stáří. Takže jsou to hory tak trochu naruby. Věk zdejších sopek je velmi rozmanitý a sahá od 65. milionů let po necelý jeden tisíc. Rozhodně se o všech těchto sopkách nedá říct, že jsou úplně vyhaslé.

Díky sopečnému původu je zde také celá řada léčivých minerálních pramenů. To má pochopitelně souvislost s poměrně hustým osídlením a hlavně rozvinutým lázeňstvím. Takže zde můžeme propojit víc příjemných zážitků. Jezdit, poznávat a relaxovat. Zdejší krajina nabízí také nejhustější síť nádherně průzračných potoků a horských říček v celé Francii. Je jich zde asi 3 400 km. Což tvoří další velké přírodní bohatství. Takže je to taková velmi pestrá botanická a zoologická zahrada. Pro turistiku je štěstím, že je to typicky francouzský venkov. Převažuje zde zemědělství. Takže je tu krásně čisto. Myšleno, že je tady nádherně čistý vzduch. Mají tady takovou jednu klimatickou zajímavost. Díky tomu, že je odtud (Volcans d`Auvergne) do všech světových stran celkem otevřený terén a skoro stejná vzdálenost k Atlantiku jako ke Středozemnímu moři, je tady takové hodně nepředvídatelné, často doslova „zběsilé“, počasí. Během jednoho dne se klidně může i několikrát zcela změnit. Dešťové přeháňky mohou být zcela nenadálé, krátké, ale o to intenzivnější. A jak rychle přijdou, tak rychle zase odejdou. Takže to není žádné neštěstí. Zmokneme a zase oschneme. Jenom vzduch bude po dešti ještě voňavější.

Celá oblast je doslova protkána velmi hustou sítí úzkých, venkovských silnic. Od farmy k farmě, od městečka k městečku. A – od sopky k sopce. Silnice nabízejí velmi příjemné a vzhledem k minimálnímu provozu také bezpečné svezení. Nechceme-li pouze jezdit po údolních silnicích a nebo přes nepříliš vysoké horské přechody, nezbývá nám, než přibalit nějaké lehčí turistické boty a oblečení, a na vrcholky vulkánů si vyšlápnout. Odměnou nám budou fantastické výhledy na vegetací bující původní sopečnou krajinu. Kouzelná jsou také zdejší městečka a obce. Dýchající starosvětským klidem francouzského venkova.

Jsme na venkově a tak tady nehledejme gastronomii z celého světa. Najdeme tady ale velké množství venkovských, rodinných hostinců, se skvělou lokální kuchyní. Ale o tom přece cestování je. O poznávání nových krajů a jejich typických stránek. Proto chceme poznávat různé evropské regiony. Než nám všechno znormují.

Francouzské středohoří je nádhernou oblastí, která vydá klidně na týdenní ježdění. A nebo tudy můžeme projet třeba cestou do Pyrenejí, nebo k Atlantiku. Rozhodně je to zábavnější, než se potýkat s nákladní dopravou na údolních silnicích podél Rhôny.

Cesta sem a zpátky nám určitě zabere čtyři dny. Nechceme-li Německo „proletět“ po dálnici. Francouzské středohoří a blízké pláže Středozemního moře nám určitě zaberou celý týden. Proto musíme počítat a alespoň deseti dny. Ale bude to zážitek. 

Petr Fryč