„Ech – vezu révu z Burgund sem“, král dál a dál si v zlosti svojí vede, „a takovouhle peluň mě z ní svede ta velebená česká zem! Jsem přesvědčen, když broskve vsadím, že sčesám trpké trnky z nich, a chceš-li sklidit pustý smích, zde růže sázet radím“. 

Tolik klasik.

Ježdění po regionu, jehož celý název je Burgundsko-Franche-Comté, je absolutně příjemnou, pohodovou záležitostí, vhodnou i pro téměř absolutní začátečníky. I z jiných důvodů je dobré sem přivézt své stroje na, nebo v něčem, co má větší přepravní kapacitu, než jsou jen boční kufry motorky. 

Na zdejších vedlejších silnicích je poměrně slabý provoz. A na těch, které vyhledáváme, v Burgundsku vedou hlavně mezi vinicemi, není skoro žádný. Sem tam potkáme traktor, místního vinaře a nebo jiného turistu. Navíc, díky tomu, že na venkově jde život sám nějak pomaleji, tady nikdo nikam nespěchá. Takže se nám stane, že dojedeme někde, nějaké auto, řidič sám od sebe zpomalí, uhne a rukou nám pokyne k předjetí. Nikdo tady nespěchá a nezávodí. Nemá proč.

Nebojme se jet prakticky kudykoliv. Používáme-li navigaci, dejme si do preferencí maximum zatáček a ona nás už bezpečně povede po těch nejzastrčenějších, ale většinou nejkrásnějších silnicích zdejšího venkova. Nádherné vyhlídky na pahorky porostlé  vinicemi nám budou odměnou.

Burgundsko je jednou z nejvýznamnějších francouzských a asi i světových vinařských oblastí. Vinice kam oko dohlédne. Soudě podle výstavných sídel vinařů, tak se tady vinařství skvěle daří. Celkově je Burgundsko hlavně zemědělskou oblastí. Ale protože nás asi bude víc než obilnářství a nebo chov skotu přece jen zajímat vinařství, tak tady je, pro lepší orientaci, přehled těch nejvýznamnějších vinařských oblastí: Côtes de Beaune, Nuits, Hautes-Côtes, Côte Chalonnaise, Mâconnais a Beaujolais. 

A tady se dostanu k tomu, proč je lepší sem jet s motorkou, než na motorce. Vinaři jsou přátelští, pohostinní lidé a je škoda se u nich nezastavit. Řidič samozřejmě ani neokusí, ale většinou se v motorkářské partě, pojímáme-li cestování na motorkách jako společnou dovolenou, najde nějaký ten jazýček, který může, zcela legálně, něco okoštovat. No a z každé takovéto návštěvy si odvezeme nějaký ten vzoreček. Sice každý večer něco vypijeme, ale kam s tím, co si chceme z dovolené přivézt domu. Burgundsko zdaleka není pouze kraj vinařský, ale produkuje se zde celá řada dalších velkých kulinářských dobrot.

Kromě vinic a vinařství, na jejichž návštěvy nesmíme zapomínat, jak jsem již psal, je v Burgundsku samozřejmě množství nádherných sakrálních i světských památek. V centrech snad všech historických měst, stejně jako na venkově. Je zde velké množství zachovalých, mnohdy stále obydlených zámků a zámečků, dokonale zasazených do malebné krajiny. Každá vesnice, či osamoceně stojící farma dýchá historií a dokonale zapadá do burgundské sice hodně zúrodněné, ale stále velmi romantické krajiny. Velmi zajímavým krajinným prvkem jsou s přírodou dokonale srostlé plavební kanály, které zde fungují už někdy od 16. století. Praví se, že burgundské plavební kanály jsou jedny z nejzajímavějších v Evropě. Některé z nich jsem viděl a mohu potvrdit, že do krajiny zapadají tak, že by skoro nikdo neřekl, že jsou prací stavitelů. Že jsou vytvořeny tzv. uměle. Příroda zkrátka dokáže divy. Takže se nabízí i možnost kombinovat motorkářskou dovolenou s nádherným, zcela klidným, romantickým cestováním obytnou lodí krajinou po kanálech. Na lodi totiž nepotřebujeme k životu skoro nic. Popisovat zde všemožné památky by nemělo smysl. K tomu slouží široká nabídka turistických průvodců.

Takže si určitě dovedeme představit kombinaci ježdění po horách, Vogézy a Jura, s exkursemi ve vinařstvích, pohodu na palubě obytné lodě, kde můžeme, i během plavby, v klidu užívat plody zdejších zemědělců a vinařů. A k tomu, sem tam, návštěvu nějaké pamětihodnosti. 

Burgundsko nabízí ještě jednu velmi zajímavou, velmi specifickou oblast. Ale o té zase příště. Jde o „Parc Naturel Régional du Morvan“. Říká se, že za 2. světové války se do zdejších hvozdů neodvážili ani elitní německé jednotky.

Petr Fryč