Jura je nádherné, středohorské, poměrně hustě zalesněné pásmo, oddělující francouzské Burgundsko od severozápadního Švýcarska. 300 km dlouhý horský oblouk začíná na jihozápadě u řeky Isère, paralelně s masívem Chartreuse, který již patří k Západním Alpám. Ze západu je ohraničen předhůřím táhnoucím se podél řek Saôny a Rhôny. Ze severu Burgundskou bránou , odděluje Juru od Vogéz, Hornorýnskou nížinou a úzkým údolím horního Rýna na německo-švýcarské hranici. To odděluje na severovýchodě Juru od Schwarzwaldu. Z jihovýchodu je lemována kotlinou podél Rhôny pod Ženevou, Ženevským jezerem, Neuchâtelským jezerem a řekou Aare až k Basileji. Tato kotlina, i s přilehlými vrchovinami v podhůří Alp, se nazývá Švýcarská plošina. Francouzsky – Plateau suisse.

Nejvyšším vrcholem je Crêt de la Neige, vysoký 1 720 m n.m. Lesnatou zemí mohla být Jura někdy za Keltů a nebo Římanů, kteří tomuto pohoří dali jméno. Díky zemědělství, atd., toto už, bohužel, není tak úplně pravdou. Ale, oproti některým našim pohořím si tady na mnoha místech můžeme připadat jako v divočině. Rozhodně zdejší lesy vypadají zdravěji. Kombinace příjemných hor, lesů, jezer a přívětivých vesniček dělá z Jury oblast, ve které je příjemné být.

Podnebí, krajina a vegetace 

Podnebí v pohoří Jura, které na první pohled vypadá velmi přívětivě, je poměrně drsné a chladné. I když zde nenajdeme vysokohorské štíty a ledovce. Množství srážek je kraj od kraje velmi rozdílné. Obecně jsou však největší v letních měsících, kdy přicházejí časté bouřky. Proto je lepší sem jet buď v jarních, či podzimních měsících. V oblastech švýcarského kantonu Neuchâtel a francouzských departementů Doubs a Jura jsou často doliny zakončeny až ve výšce 1000 m a jsou pověstné svými velmi nízkými teplotami. I v létě.  Protože se zde hromadí studený vzduch. 

12. ledna roku 1987 byla, ve švýcarské meteorologické stanici La Brévine, naměřena teplota -41,8 °C a ve Francii, v Mouthea, 17. ledna 1985, teplota -41 °C.

Já jsem tady jezdil začátkem srpna, kdy  třeba u Ženevského jezera bylo vedro k padnutí. U Lac de Joux, jehož hladina je lehce nad 1 000 m n.m.,  bylo velice příjemně. A k tomu nádherně čistá voda na plavání. 

Vallée de Joux leží ve švýcarském kantonu Vaud, 50 km severně od Ženevy, v nadmořské výšce přes 1000 m. Nachází se zde tři významná jezera – lac de Joux (10 km dlouhé), lac Brenet a lac Ter. 

Na mnoha místech si budeme připadat třeba jako na Šumavě. Co do charakteru krajiny a nebo klima.

Pohoří Jura pokrývají obrovské lesní plochy. Typické jsou zde jedle, smrk, borovice, ale i v hojné míře buk a dub. Takže v podzimních měsících, kdy se to začne krásně zbarvovat, je to pastva pro oči. Hranice lesa je klimaticky ohraničena výškou 1 400 až 1 600 m. Na jihozápadě území, v oblast toku řeky Aina, využívají zemědělci až do této oblasti dosahující vliv středomořského podnebí. Proto tu nalezneme například vinice a zemědělství ve větší míře než na severu a severovýchodě pohoří. Tam převažuje pastevectví.

Vallée de Joux je převážně zemědělskou oblastí, kde se volně pasou stáda krav. Co nás tady ale může překvapit je, že společně s Neuchâtelem je místem, kde se nachází několik nejvýznamnějších výrobců hodinek nejen ve frankofonní části Švýcarska. Například Audemars Piguet, Blancpain a nebo Patek Philippe. To si tak jedete krajinou a najednou, u obce Le Chenit, uvidíte vedle sebe stát moderní, prosklené stavby s logy těchto slavných značek. Má to svou historii. V zimních měsících se zdejší obyvatelstvo věnovalo už dávno výrobou hodin.

Zjednodušeně řečeno, pohoří Jura tvoří dva, místy až tři souběžné horské hřebeny, táhnoucí se v téměř celé jeho délce. Sem tam vede silnice přes hřeben, ale převážně se budeme pohybovat po údolních, minimálně frekventovaných silnicích. Nemusíme toho ale vůbec želet. Právě z údolních silnic uvidíme nádheru horských hřebenů. Pojedeme-li třeba odněkud ze Schwarzwaldu do oblasti francouzských Alp, nebo naopak, je toto určitě atraktivnější alternativa, než se hnát po frekventovaných hlavních silnicích a nebo dálnicích.

Petr Fryč