Můj „multižánrový“ motorkářský rok

bmw_renocar

Život přináší různá překvapení. Někdy nepříjemná, jindy zase příjemná a některá jsou opravdu překvapující. Prostě úžasná.

Takovým úžasným překvapením, konce loňského roku, byla nabídka spolupráce, kterou jsem dostal od brněnského prodejce značky BMW, společnosti RENOCAR.

Zpočátku jsem tomu nechtěl věřit. Ale byla to pravda. Dostal jsem možnost spolupracovat s jednou z nejrenomovanějších českých společností, prodávající auta a motorky značky BMW.

Proč multižánrový rok? Protože jsem měl, díky práci pro RENOCAR, možnost vyzkoušet velmi široké spektrum motorek. Kromě, dejme tomu, krajních „poloh“. Nejezdil jsem nic z kategorie SPORT a, bohužel, z technických důvodů nedošlo ani na BMW K 1600 B Bagger. Jinak to byl velmi široký průřez produkcí bavorské značky s modrobílou vrtulí ve znaku.

Každou z motorek jsem měl vždy celý týden. Také jsem měl letos velké štěstí na počasí. Což je při ježdění na motorce vždy takový příjemný bonus. Nepočítám-li krátké, i když hodně silné přeháňky v severoitalských Dolomitech, zmokl jsem snad jen jednou. A to ještě kousek od domova, takže se nekonalo žádné drama.

Díky tomu, že jsem spoluprací se společností RENOCAR nebyl nijak omezen v možnosti zkoušet i jiné značky, i když na to nebylo moc času, zaplnil jsem „mezeru ve svém motorkářském CV“ první zkušeností se skútrem. I když, první a do letoška poslední zkušenost to vlastně nebyla. V roce 1975 jsem si, na jeden den, půjčil od jednoho kamaráda skútr ČZ 175/502 Čezeta, neboli „prase“.

No, ale srovnávat ji s Hondou X-ADV asi nejde. No a druhou mezerou byla velká cestovní motorka. Tu jsem zaplnil asi tím nejlepším možným způsobem, v sedle letošního modelu Hondy GL 1800 Gold Wing. Sice „jenom“ s manuální převodovkou, ale to nic neměnilo na úžasném zážitku ze svezení.  

Mít možnost vyzkoušet širokou škálu modelů, by se zdálo býti velice příjemným. Protože si tím člověk vyjasní priority. A bude jasně vědět, co by vlastně chtěl. Kdyby mohl. To si myslí, než vyzkouší pár různých motorek. Opak totiž může být pravdou. Může vám to v hlavě udělat docela slušný zmatek. Hlavně, pokud ani jedna z těch motorek není úplně špatná. Nebo naopak, je vždy v něčem a nebo komplexně velmi dobrá a každá má navíc svůj nezaměnitelný charakter. A to potom vám ten červ, kterého si takto, navíc dobrovolně, nasadíte do hlavy, v té hlavě vrtá a vrtá a vy víte, že vlastně nic nevíte. Že byste potřebovali poměrně velkou garáž a pěkný balík peněz, aby se splnil váš, takto nahlodaný, sen.

Sezonu jsem začal, myslím docela stylově, na heritage modelu BMW R nineT Scrambler

Motorka, jakou by asi chtěla většina z nás mít v garáži. Skvěle funguje a pokud ji sami nerozbijeme, tak nezestárne. Ona už je vlastně jako „stará“ vyrobena. Jednoduchost, styl a tomuto typu přiměřené jízdní vlastnosti a parametry. Není to ani na závodění, ani na překonávání stovek kilometrů denně. Není to ani na ověšení zavazadly. Je to pro radost z vyjížďky po sobotním nebo nedělním obědě někam na dobrou kávu. Od chvíle co se rozjedeme se nepřestaneme smát. Proto je dobré na ní jezdit v otevřené helmě. Ať klidně každý vidí, jak vypadá spokojený jezdec. Ta motorka opravdu vyvolává dobrou náladu.

Obecně uznávaný etalon pro cestovní motorku do každého počasí BMW R 1200 GS

Tisíci uživatelů a statisíci najetých kilometrů prověřená, cestovatelská klasika. Už po několik desítek let evolučně vyvíjená motorka, představující etalon „těžkého“ cestovatele. Někdo by samozřejmě namítl, že na cestování do dalekých krajů, kde není v dosahu servisní zázemí, je příliš složitá a díky tomu zranitelná. Může být. Dovolím si ale tvrdit, že 90% těchto motorek pozná s bídou prašnou cestu. Na těch ostatních odvádí skvělou práci. Málo která motorka poskytuje takové pohodlí a pocit jistoty. Už jsem ji znal z minulého roku, takže jsem věděl, co můžu čekat. Vloni jsem se skoro nesvezl po suché silnici, letos ani nekáplo. Takže to byly dva zcela rozdílné zážitky. Měli ale jedno společné. Skvělý pocit z jízdy. Na té motorce nemáte pocit, ale jistotu, že můžete jet prakticky jak daleko chcete. Míra únavy je velice nízká.

Sportovní roadster BMW R 1200 R

Je to roadster jak má být. Jednoduchý. I když může být nabušený elektronickými vymoženostmi moderní doby. Poskytuje minimální komfort a maximální požitek z jízdy. Ta může, ale také nemusí být ani nijak rychlá, i když to dokáže. Je to motorka, na které si užijeme pocit vzrušení z jízdy. Obrovskou dravost. Vyvážený motor pracující ve velikém rozsahu otáček a k tomu velmi sportovně nastavený podvozek, který, v případě, že máme verzi s DINAMIC ESA, si můžeme téměř individuálně nastavit.  Při mé výšce 185 cm jsem se, při snaze o rychlou jízdu, dost komplikovaně skládal za spíše symbolický štítek. Na delší cestování je to motorka pro jezdce do výšky tak 175 cm a pouze pro otrlé jedince.

Skvělá, sportovně cestovní BMW R 1200 RS

Tato motorka pro mne byla velkým a opravdu pozitivním překvapením. Na pohled, pokud nevíme o co jde, působí poměrně nenápadně. I na předváděcí akci na Třech Studních jsem si ji všiml spíš náhodou. Tak jsem ji hned tam vyzkoušel. Během jednoho, asi 20 km dlouhého okruhu ale mnoho nepoznáme. Bylo to pro mě něco téměř nového. Dlouho jsem totiž neseděl na motorce s řídítky dolu. Zpočátku jsem měl trochu obavu, že mě z toho bude bolet za krkem. Nakonec se ukázalo, že úplně zbytečně. V základu je to de facto skoro to samé, jako R 1200 R. Ale díky předsazené přední ose a přece jen trochu jiné geometrii posazu, se R 1200 RS chová zcela jinak než její nekapotovaný sourozenec. Z mého pohledu mnohem lépe. Je to motorka, na které si dovedu živě představit stovky kilometrů denně jak na dlouhých přesunech, tak i v horských zatáčkách.

Dlouho jsem nemohl přijít na to, co vlastně chtěl, „básník“ konstruktér, vlastně říci  „Cenduro“ BMW S 1000 XR.

Aby to bylo dostatečně pestré, dal jsem do svého programu i tento sportovně cestovní „enduro supersport“. Už asi tak na půl cestě, z Brna do Pardubic, jsem si řekl, že toto už není pro mě. Bez debat. Motorka funguje dokonale. Vlastně nemá asi žádné slabé místo. I design se mi líbí. Je velmi nadčasový, při tom velmi dynamický a skvěle funguje. Ale. Těch 160 koní výkonu, navíc v dost vysokých otáčkách, není možné, pohybujeme-li se v běžném provozu, vůbec využít. Nesedla mi, ale to je opět můj problém, či zvyk na jiné motory, ani charakteristika čtyřválce. V nízkých otáčkách se moc nedělo a ve vysokých to letělo jak splašená herka. Nic moc mezi tím. Ale opět, to není nic negativního. Jenom je to motorka pro jiné jezdce. A tak jsem uvažoval, pro jaké. Proč vlastně, nebo spíš pro koho konstruktéři BMW tuto motorku vyvinuli. A nějak jsem došel k tomu, že tzv. cílovou skupinou jsou jezdci odrostlí na supersportech, kteří chtějí motorku, která pojede jako supersport, ale na které je nebudou bolet záda. Pro tuto skupinu jezdců je to určitě skvělá volba.

Útok, do kategorie „lehké cestovní enduro“ BMW F 750 GS

Po sesednutí z BMW S 1000 XR jsem rovnou přesedl na výkonově ani ne poloviční F 750 GS. Přesednutí to bylo docela zajímavé a upřímně, po pro mě extrémně silném S 1000 XR, vlastně příjemné. Samozřejmě, zpočátku jsem pociťoval „nedostatek“ výkonu. Hlavně při dálničním přesunu. Tam mi ale ani tak nevadil výkon, který jsem stejně nedokázal využít, jako podstatný rozdíl v ochraně před živly. Zatímco na S 1000 XR, R 1200 RS a nebo R 1200 GS bylo hračkou jet vysoko nad rychlostním limitem, tentokrát byl rychlostní limit i limitem pro rychlost přesunu. Ten větší štítek tam prostě chybí. Změna samozřejmě nastane jakmile sjedeme na běžnou silnici, sníží se průměrná rychlost a přednost dostanou jiné kvality. Tady je F 750 GS ve svém živlu. Na toto je postavena. Zatáčky, změny směru, sklonu a kvality vozovky. A je jedno, jestli máte konvenční podvozek a nebo elektronický DINAMIC ESA.

Legenda legend, velkého cestování HONDA GL 1800 GOLD WING

Po šesti BMW jsem nasedl na jednu z legend, HONDU GL 1800 GOLD WING. Jak jsem psal ve své recenzi, měl jsem z ní velký respekt. Rozměry, váha, cena a byla to moje úplně první s takovouto motorkou. Na to se nedá jen tak sednout a jet. Nejprve aby si člověk nastudoval manuál veškerého ovládání, které je, pro některé funkce, dokonce zdvojené. Něco můžeme ovládat za jízdy, něco zase jen, když je motorka v klidu. Nic jednoduchého. O některých prvcích výbavy by si člověk řekl – k čemu to je dobré? Nakonec to vyzkouší a přijde na to, že to dobré je. Na dobré se zvyká rychle. GOLD WING je i esteticky hodně propracovaná motorka. Ať jsem kolem ní chodil jak jsem chodil, nenašel jsem nic, co by mi vadilo. Každá hrana, plocha a nebo spoiler mají svůj smysl a své přesné místo. 

Po usednutí do pohodlného sedla, spíš křesla, si samozřejmě musíme chvilku zvykat. Chce to jet pár desítek minut, nebo kilometrů a dát si pauzu na vstřebání informací, které vám motorka o sobě dá. Pak na to znova sedneme a jízda je úplně jiná. Asi pro mě nemělo být překvapením, jak neskutečně lehce se GOLD WING po silnici vodí. Ale jestli bych ho chtěl? Bez ohledu na cenu atakující ¾ milionu? Nevím. Ale určitě bych si ji, jednou za rok, rád půjčil tak na dva týdny na pěknou dovolenou.

Motorka, ze které čiší respekt BMW R 1200 GS ADVENTURE

Toto byla jediná letošní motorka, na které jsme měl možnost vyjet do skutečných hor. Myslím tím horské, vyhlídkové silnice, severoitalských Dolomit. Před tím, než jsme tam odjížděli, jsem se na ni samozřejmě svezl. Přes Vysočinu, z Brna do Pardubic. Ale jízda ve dvou a ještě k tomu po úzkých horských silnicích, plných ostrých zatáček, je něco zcela jiného. Po několika málo kilometrech, vedoucích přes jeden z nejkrásnějších, ale jezdecky nejnáročnějších průsmyků, Passo Manghen, jsem si docela zvykl. Nemůžu tvrdit, že jízda překypovala jistotou a že jsem úplně ztratil obavu o mě svěřený majetek nemalé hodnoty, ale bylo to moc fajn svezení. Možná tomu pomohl taky elektronicky řízený podvozek DINAMIC ESA, který přizpůsobuje charakteristiku podvozku aktuálnímu zatížení. Nevím. Takže teoreticky by se motorka měla chovat úplně stejně pokud na ni jede pouze jezdec a nebo, pokud jedeme ve dvou. Případně i s hromadou zavazadel. Těžko mohu posoudit, jak dokonale to funguje. Prostě přijmeme fakt, že to funguje a že nám to zjednoduší, či zpříjemní jízdu a zvýší náš pocit bezpečí. Pro mě dobrý. Ale měl-li bych volit mezi R 1200 GS a R 1200 GSA, bez ohledu na rozdíl v ceně, volil bych první vyjmenovaný model. Ale to je čistě otázka nátury. Někdo naopak ocení velkou nádrž a hmotu, za kterou sedí.

Větší bráška menší F 750 GS BMW F 850 GS

Větší, „dospělejší“ dvojče F 750 GS.  Od základu moc dobře postavená motorka. Vlastně úplně stejný motor, ale vyladěný na větší výkon. Výš umístěné sedlo, mírně jiná geometrie posazu. Prostě si připadáte, že ta motorka je o něco větší. Pro mnoho výrobců enduro příslušenství skvělý základ, protože přímo od výrobce, pro delší a nebo častější cestování, toho v základní nabídce zatím moc není. To určitě přijde až s modelem Adventure. Na motorce, kterou jsem jezdil, se mi líbila její jednoduchost. Tak bych si takovouto motorku představoval. Koupit účelný základ a pak si ji postupně doplnit a upravit k obrazu svému. Myslím, že takto nějak asi bude postupovat víc jezdců, kteří si ji koupí. Příslušenství bude určitě na výběr bohatě. Jezdilo se mi na ni výborně. Samozřejmě s ohledem na to, co od takovéto motorky můžeme čekat.

Skútr a nebo už spíš nastupující generace motorek HONDA X-ADV

Moje první zkušenost se skútrem. Nepočítám-li v to, už hodně vousatou, jedno denní zkušenost, s ČZ 175/502 Čezeta, řečenou „prase“. Tedy – skútrem. Hned na začátku jsem si musel položit otázku, jestli je to ještě skútr a nebo za skútr převlečená motorka. Můj názor? Druhá možnost je správně. Vypadá to sice jako skútr, má to užitné vlastnosti skútru, ale jede to jako motorka. Komfort pro jezdce i spolujezdce je na vysoké úrovni. Jako na velkém skútru. Když jsem ale potřeboval spěchat, jel jsem s X-ADV jako s motorkou. Tak babo raď. K tomuto druhu jednostopého stroje mi také dokonale sedí dvouspojkový automat DCT, s možností sekvenčního řazení levou rukou. To prostě nemá chybu. Je to pohodlné, rychlé, skvěle ovladatelné a rozhodně je to dost povedená věcička, která si určitě bez problémů najde svou klientelu.

No a to by bylo pro letošní rok, co se týká testování motorek, už všechno.

Petr Fryč

MotoQuest_green

Reklamy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s