HONDA CB 1100 EX

KLASIK a nebo moderní CAFE RACER?

HONDA CB 1100 mě už dlouho lákala a tak jsem si letos řekl, že jí musím vyzkoušet. Možnost jsem dostal a tak jsem si jí, za krásného počasí, vyzvedl v MCH Praha Strašnice.

První kilometry jsem najezdil v pražském provozu, což je u motorky, na které sedíte úplně poprvé a máte k ní tudíž určitý respekt, protože je půjčená, vždycky trochu nervózní zážitek. Ale díky přímo sametovému záběru technicky krásného, vzduchem chlazeného čtyřválce, nízkému posazu a skvělé manévrovatelnosti to bylo velice snadné a příjemné. Protože jsem trochu pospíchal, myslel jsem si, že domů pojedu po D11. Chyba. Na prvním sjezdu jsem sjel a jel raději po souběžné, tzv. „staré“ Poděbradské.

CB 1100 vyniká jednoduchým, klasickým stylem naháčů druhé poloviny minulého století. Nenajdeme na něm skoro vůbec žádný plast. Jenom poctivé „železo“. To jí sice přidává na váze, ale dává ji zcela originální styl. K tomu ještě spousta chromu, drátěná kola, velké kulaté světlo, s denním led svícením, výrazná oblá, kovová nádrž a rovné sedlo. To už je dneska skoro retro, ale obohacené trochu, ale ne moc, moderních technických prvků. Již zmíněné denní led svícení, ABS a velmi subtilní displej na přístrojovém panelu, zobrazující čas, zařazený rychlostní stupeň, ujeté kilometry a stav nádrže. Toť vše. Krásný analogový tachometr a otáčkoměr k tomu patří samo sebou.

U modelu CB zvolila Honda v pravdě evoluční vývoj, takže identifikovat od sebe různé generace není úplně jednoduché. Tento přístup má svou nespornou výhodu v tom, že morálně téměř nestárne. Veškeré změny jsou de-facto spíš „kosmetické“ retuše a nebo prvky nařízené evropskou legislativou. Zachovány jsou krásné prvky jako jsou drátěná kola a dvě kónické, chromové koncovky výfuků. Navíc s krásným zvukem.

Pojďme jezdit. Honda, díky velmi přirozenému a vzpřímenému posazu, i v případě jezdců vyšších postav, padne naprosto intuitivně do ruky. Rovné široké sedlo poskytuje dostatek pohodlí. Vyšší stupačky jsou mírně posunuté dopředu. K charakteru stroje přiměřeně široká řídítka mají příjemnou výšku. Díky těmto faktorům je pozice jezdce velmi uvolněná. CBčko není, z dnešního pohledu, stavěné na extra dlouhé cesty, spíš na výlety a vyjížďky. Díky absolutní absenci jakýchkoliv prvků ochrany jezdce proti špatnému počasí a nebo tlaku vzduchu při vyšší rychlosti, je přijatelná rychlost na hranici povoleného limitu na dálnici. CBčko také není žádná lehká váha, což se projeví při manévrování na místě. Jakmile se ale rozjedeme, pocitová těžkopádnost je ta tam. Díky rozložení váhy, uvolněnému posazu a velkým 18“ kolům, se Honda nádherně překlápí ze zatáčky do zatáčky. Není stavěná na extra velké rychlosti. Je ideální na pohodovou, plynulou jízdu a kochání se krajinou. Je to stroj pro jezdecké fajnšmekry.

Takovémuto pohodářskému stylu jízdy odpovídá i podvozek. Přední teleskopy i zadní tlumiče s regulovatelným předpětím jsou laděny komfortně a měkce. Díky tomuto naladění se skvěle svezeme po kvalitní silnici a nebudeme mít problém ani s venkovskými trojkami, kde se nevyhneme výmolům. Brzdy mají, vzhledem k charakteru stroje a způsobu jeho použití zcela dostatečný výkon.

A nakonec se dostaneme k nádhernému, vzduchem chlazenému motoru s výkonem 66 kW (90 ks) při 7500 ot./min. Po nastartování bude leckdo (pouze napoprvé) zklamaný jeho velmi tichým chodem. Jakmile se ale rozjedeme, začneme oceňovat jeho fantastickou elasticitu. Bez sebemenšího cukání jde od 1500 ot./min a nejspokojeněji se tváří v rozsahu 2-4000 ot./min. V těchto otáčkách nám, k regulování rychlosti jízdy postačuje lehké ovládání plynové rukojeti. Je tak pružný, že vyžaduje minimální řazení. Jakmile zatáhneme za plyn a otáčky se dostanou do pásma na 4500 ot./min, poznáme jeho skutečnou agresivitu, která se projeví nejenom hrubým nárůstem výkonu, ale také „chlapáckým“ zvukem výfuků. Toto nám ale dlouho nevydrží, protože agresivní styl jízdy není CBčku dán do vínku. Motor skvěle doplňuje výborně odstupňovaná šestistupňová převodovka, která i při dálničním tempu udržuje otáčky motoru v příjemném středním pásmu, které poskytuje dostatek výkonu a zároveň nepůsobí vír v nádrži.

No a teď musím vymyslet odpověď na otázku, kterou jsem si položil v samém úvodu.

Klasika to, vzhledem k době svého vzniku a udržování si absolutně nadčasového designu určitě je. Na dlouhé cestování není. Není ani na rychlé cestování. Blížíme se ke cafe raceru, což také úplně není. Takže podle mne je to, jak jsem už psal výše, motorka pro fajnšmekry. Buď pro ty, kteří mají už své odcestováno a chtějí si jen užívat volný čas v sedle a nebo pro ty, kterým stojí v garáži ještě jedna, cestovní motorka a tuto si pořídí pro radost, pro příjemné projíždění se, pro její nezaměnitelný design a také spoustu chromu, o který je nutné se dobře starat.