Čirá radost ve stylu nejlepších tradic kolébky motorismu – Anglie.
Při pohledu na současné klasické stroje ROYAL ENFIELD, se nám vybaví šedesátá léta minulého století. Asi nejzajímavější období od konce 2. Sv. války. Dospěla generace nezdeptaná válkou a probudil se tvořivý duch. Samozřejmě mluvím o designu a základech konstrukce motorů a podvozků. Ne o elektronice, led technologiích a dalších moderních prvcích, často vynucených ne přáním jezdců, ale normovačů a legislativců.
Jakmile usedneme do (spíš na) puristického sedla, chopíme se řídítek a nastartujeme řadový, vzduchem a olejem chlazený dvouválec, objemu 650 ccm, naše srdce zaplesá. Nejdřív si samozřejmě INTERCEPTOR ze všech stran pořádně prohlédneme a pokocháme se množstvím už dnes téměř zapomenutých, a přitom nádherných prvků. Navíc řemeslně krásně provedených. Uchycení zrcátek, brzdová a spojková páčka, krásně jednoduché analogové budíky, „ochranný“, spíš ozdobný štítek, víčko nádrže. „Plůtky“ na bocích hlav válců, aby si jezdec nepřipálil nohavice, koncovky výfuků, madlo pro zvednutí motorky na stojánek. To jsem vybral jenom namátkou.
INTERCEPTOR 650 TWIN, pokud si jeho jezdec váží svého zdraví, nemá ambici absolvovat mnohasetkilometrové denní štreky. Pokud nejsme Indové, neodstěhujeme na něm ani domácnost. Ale chceme-li si užít spoustu zábavy a prožít krásný, motorkářský den, pak je to stroj přesně pro nás. Proto nemá cenu se na tomto místě zabývat technickými parametry. Výkonem, údaji o akceleraci a řadou dalších nepodstatných zbytečností. Výkon motoru je dostatečný, převodovka příjemně odstupňovaná a brzdy odpovídající. Důležitý je zážitek z jízdy a k tomu nepotřebujeme obří výkon. Bavit se můžeme i při rychlostech s rezervou plnících zákonné limity. Protože máme čas si užít, či prožít si jízdu, pozorovat krajinu, mít čas se zastavit na pěkných místech. Na okruh si vezměme stoj jiného kalibru. A když budeme chtít jet na motorkářskou dovolenou, nebudeme se ostýchat naložit INTERCEPTOR na přívěs, odvezeme ho, kam budeme chtít a tam už na něm můžeme dělat krásné výlety. I vezen na přívěsu bude vzbuzovat zaslouženou pozornost.
DO SEDLA (na sedlo)
Po usednutí se nám naskytne pohled na dva krásné, analogové přístroje. Vlevo tachometr, vpravo otáčkoměr. Naprostá designová i technická čistota. Příjemně široká řídítka padnou přesně do rukou. Kožený návlek na hrazdičce, s krásně vyvedeným logem, je za příplatek. Musím uznat, že mu sluší. Normální je, si před jízdou nastavit zrcátka. Při této činnosti nás určitě zaujme jejich krásné designérské provedení. Dalším prvkem, kterého si jistě všimneme, je do detailu propracovaný tvar spojkové a brzdové páčky, které navíc skvěle padnou do ruky a našim prstům kladou právě tak akorát příjemný odpor. No a když už jsme u prohlížení detailů, nejvíc o nich vypoví pár fotografií.
V sedle, ROYAL ENFIELD INTERCEPTOR 650 TWIN, jsem strávil pouhé dva dny. Projížděním se okolo Pardubic. Kdo to tady zná ví, že o kopec tady nezavadíme. Lautr rovina. Nic méně, i tak bylo těch pár set kilometrů v jeho sedle velmi příjemným, takovým osvěžujícím zážitkem. Je to stoj, na který se rádi posadíme za hezkého počasí, kdy se nemusíme přehnaně oblékat. Samozřejmě s ohledem na bezpečnost. A jen tak, klidně bez konkrétního cíle, se projíždíme krajinou a užíváme si. Užíváme si jízdu, protože ta je sama o sobě zážitkem. Máme totiž pod sebou stroj prostý všech moderních „vymožeností“. Stroj minimalistický, ale absolutně nadčasový. Který, až budeme třeba tak staří, že už sami nebudeme jezdit, někomu, kdo si to zaslouží, odkážeme. Díky jednoduchosti a absolutní „mechaničnosti“, se na něm nemá skoro co rozbít, morálně zestárnout. Neporazí nás nedostatek náhradních čipů a řídících jednotek. No a když se tak projíždíme, uvědomíme si, jak se INTERCEPTOR krásně vede, jak s nadhledem zvládá i nerovnosti tuzemských silnic, sebejistě brzdí motorem, takže brzdy potřebujeme pouze na zastavení a jaký má ještě k tomu krásný zvuk.
No a když to vše podtrhneme a sečteme, vyjde nám, že je hřích takovou motorku nemít doma.
Petr Fryč

Jeden komentář Přidejte váš