Je tady už nový rok – 2022 – a tak můžeme bilancovat. Jaká byla loňská jezdecká sezóna. Za mne stačí dvě slova. BYLA SKVĚLÁ.
Ta už vlastně předloňská, 2020, pro mne skončila už v pondělí, 13. července. Nezaviněnou havárkou. Vícenásobné fraktury obou nohou a zápěstí levé ruky, převoz do nemocnice, operace, dva měsíce na invalidním vozíku a další minimálně měsíc o francouzských holích. O tom, jak dopadl INDIAN SCOUT, raději ani nemluvě.
Letos jsem si to vynahradil měrou opravdu vrchovatou. Touto cestou děkuji dovozcům a prodejcům motorek za jejich důvěru a vstřícnost. Budiž to důkazem, že snad svou práci nedělám úplně blbě. Nebo jsou třeba jenom, vůči „starému, šedému vlku“, který se v již zralém věku rozhodl věnovat se motorkám a psaní o nich, prostě velkorysý. Všechno sice nevyšlo úplně na 100 %, ale nemůžeme být maximalisté. Buďme spokojeni s tím, co je.
Mým letošním hlavním cílem bylo pomoci mé dceři Báře, v začátcích její motorkářské kariéry. Víc než 10 let se mnou spolupracuje, v roli grafika (a kritika), na mých průvodcích „HORY & ZATÁČKY“ (Alpský motorkářský průvodce). Dnes už je vlastně vydává ona, takže začíná mít k motorkám docela blízký vztah. A navíc, je volnomyšlenkář. Po tatínkovi. A to je jedním z předpokladů. Skutečný motorkář – je volnomyšlenkář.
Protože se rádi dělíme o své zkušenosti, pojednali jsme její učení ježdění jako nový projekt, pojmenovaný „DÁMY V SEDLECH“. Na něm jsme začali pracovat ještě dříve, než se začal plnit můj vlastní kalendář motorkami, o kterých jsem chtěl psát. Byly to tedy dva souběžné projekty. Projekt „DÁMY V SEDLECH“, je dlouhodobý. V něm jde o to, jak slečnu, či ženu, dámu provést začátky ježdění na motorkách. Aby je to bavilo, cítily se bezpečně, komfortně a naše snažení je spíš neodradilo. Jsou prostě jiné. Ale o tom píšeme v jiných textech. Tento projekt bude pokračovat i v letošním roce. Doufám.
Protože žádný jedinec nemůže sedět současně na více židlích, nezbylo už moc času na rozšiřování, zdokonalování a aktualizování dalšího dlouhodobého projektu, kterým je aplikace MOTOQUEST http://www.motoquest.cz.
TEĎ K TĚM LETOŠNÍM MOTORKÁM.
Celkově jich mohlo být 17, ale jedna nakonec nebyla k mání. Ale i 16 je krásné skóre. Bylo to několik tisíc nádherných kilometrů a spousta nových zkušeností a zážitků.
MOTO GUZZI V 85TT CENTENARIO
Krásná, na dnešní dobu technicky poměrně jednoduchá motorka. Spíš pro klasiky, pohodáře. Nejlépe vypadá tak, jak vyjede z fabriky. Italští designéři opravdu vědí, co dělají. Napsal jsem toho o ní už tolik, že bych se jenom opakoval.
CFMOTO 300 NK
Pro mne první letošní velké, příjemné překvapení. Nepočítám-li jedno lehké elektrické endurko, byla to moje úplně první zkušenost s motorkou z „Říše středu“. Díky tomu, že jsme ji měli k dispozici celou sezónu jsem se na ní svezl častěji. Opravdu ideální pro začínající jezdce. Jednoduchá, lehká, obratná, s dlouhou zárukou, za velmi slušné peníze. Já jsem si ji dával jako relax. Na odreagování se od velkých „vážných“ motorek. https://horyazatacky.cz/2021/06/11/cfmoto-300nk-zabava/
MOTO GUZZI V7 STONE CENTENARIO
Na V7 jsem už jezdil. Takže to nebylo nic zcela nového. Chtěl jsem vědět, jestli poznám vylepšení ohlašovaná výrobcem, ale hlavně představit kompletní, jubilejní edici „Centenario“. Ta se velmi povedla. V7 je krásně, s typicky italským šarmem postavená klasika. Na žádné dlouhé výlety, spíš vyjížďky po městských ulicích, kde udělá určitě dobrý dojem.
HONDA X-ADV
Skvělý „kříženec“ motorky a skútru, beroucí si z obou jen ty dobré vlastnosti. Výborný, skoro endurový podvozek, výkonný motor a komfort maxiskútru. Podtržené skvěle fungujícím automatem DCT. Pro mne letos jeden z nejzábavnějších strojů. A pod pohodlným dvojsedlem je prostor, ve kterém odvezete i slušný nákup.
YAMAHA TRACER 9 GT
Mám rád tříválce a tento je jeden z určitě nejlepších. Bezesporu skvělá motorka na cestování. Vše na ní spolehlivě funguje. Motor úplně bez diskuse, podvozek spolehlivý, ergonomie i pohodlí lepší než u předchozího modelu. Co mne ale trochu zklamalo, byla ztráta zvuku. To je ale čistě subjektivní názor, nesnižující nespornou kvalitu 9 GT.
HONDA NC750X
Vůbec se nedivím, že NC750X je jedním z nejprodávanějších, ne-li vůbec nejprodávanějším, modelem značky HONDA. Pravda, není to žádná emocionální bomba, ale od prvního pohledu poctivě postavená a designovaná motorka. I když ji doslova oblezete s lupou v ruce, nenajdete na ní chybu. I jízdní vlastnosti jsou velmi poctivé. Prostě stroj, na který se můžeme spolehnout. A když vezmeme v úvahu možnost automatu DCT, je to ideální stroj pro dámy, které to řazení zase až tak neprožívají.
„ATAS“ HONDA CRF1100L AFRICA TWIN ADVENTURE SPORTS ES DCT
Jezdil jsem na nejrůznějších, i mnohem výkonnějších a sofistikovanějších endurech a motorkách obecně. „ATAS“ je pro mne ale zcela vyváženou kombinací skvělých jízdních vlastností, pohodlí a výkonu. Klidně bych se obešel bez široké škály kombinací nastavení podvozku a charakteristiky motoru. Vidím, v tom spíš potenciální zdroj problémů. Ale taková je doba. Už se moc nepočítá s tím, že nejjistější kontrolu trakce musí mít jezdec v zápěstí pravé ruky.
YAMAHA TRACER 7GT
Jak jsem psal ve své recenzi. Kdyby mi bylo nějakých 30, TRACER 7GT by byl jedním z vážných adeptů. Svým pojetím, řekl bych, spíš motorka pro kluky. Dvouválec šel, oproti minulým letům, dost nahoru. Dokonce mne bavil víc než tříválec u 9GT. Stejně jako řada dalších věcí. Podle mne – za slušné peníze dobrá muzika.
MOTO GUZZI V9 BOBBER CENTENARIO
Další krásná klasika. Opravdu puristicky postavená motorka. Není na ni vůbec nic ani trochu zbytečného. Přitom se na ní sedí, řekl bych pohodlněji, uvolněněji než na řadě obdobných strojů. V jednoduchosti je prostě krása. Mám k ní jedinou výtku. Klasické motorce by slušel mnohem víc klasický tachometr než ta ušatá digitální krabička. https://horyazatacky.cz/2021/09/28/%EF%BF%BCmoto-guzzi-v9-bobber-centenario/
HONDA GL 1800 GOLD WING TOURING
Pro mnoho lidí král cestovních motorek. Je pravdou, že budeme jen těžko hledat lepší průsečík komfortu, jízdních vlastností a výkonu, nežli je právě GOLD WING. S každou novou evolucí se posouvá. Je opravdu obdivuhodné, s jakou lehkostí se aktuální model vodí i po uzounkých horských silnicích a hodně zavřených zatáčkách. I když by si člověk řekl, že tam takové „monstrum“ nemá co dělat. Jen se trochu obávám, že v další evoluci už nám bude GOLD WING za jízdy nabízet kávu, nebo chlazené nápoje.
Fantasticky se na něm sedí. Je to stroj pro překonávání velkých vzdáleností.
INDIAN ROADMASTER
Spíš náhoda tomu chtěla, že se mi ROADMASTER dostal do ruky hned po G.W. Naštěstí jsem měl mezi nimi jeden „volný“ víkend, takže jsem se „odfiltroval“ ježděním na CFMOTO 300NK. Vlastně jsem si vytvořil takový „Cordon sanitaire“, abych nebyl tolik ovlivněn. ROADMASTER je si s G.W. podobný pouze rozměry, váhou, objemem motoru, výkonem a pořizovací cenou. Jinak jsou to dvě totálně rozdílné motorky. Obě skvělé. Indián evidentně hodně zapracoval na podvozku. Takže ač na dnešní dobu velmi jednoduchý, funguje naprosto spolehlivě a cítíme z něj obrovskou míru jistoty. Obří, vidlicový, vzduchem chlazený dvouválec, tak to je přímo generátor emocí. O komfortu „křesel“ ani nemluvě. Prostě velká hračka pro velký kluky.
VOGE 650 DSX
Když to velmi zjednoduším, tak základem tohoto endura, z produkce čínské firmy LONCIN, je čtyřventilový, čtyřdobý jednoválec, jehož předek, pocházející z dílen rakouské firmy ROTAX, poháněl jedno z nejpopulárnějších endur let minulých, BMW F 650 GS. Samozřejmě modernizovaný, aby plnil přísné emisní normy. Motorka je, v dobrém slova smyslu, velmi jednoduchá. A proto se dá předpokládat její vysoká spolehlivost. Ve své recenzi jsem se myslím docela obsáhle rozepsal o svých pocitech z jízdy. Určitě to bylo jedno z příjemných letošních překvapení. Kdo má rád velké, čtyřdobé jednoválce, má určitě pro příští sezónu o čem přemýšlet. Navíc je za velmi sympatickou cenu.
INDIAN CHALLENGER
Nejsem pověrčivý. Ale jestli ono to nebylo tím, že CHALLENGER byl mou třináctou letošní motorkou. Jel jsem pro něj do Ostravy a už tam restartovali jednu z řídících jednotek. Má jich to myslím PĚT. Skoro celou cestu jsem jel v hustém, nebo ještě hustějším dešti. Takže to bylo fakt „super“ svezení. Další den dál lilo a když jsem se konečně dostal do jeho sedla, řídící jednotka znova odepřela poslušnost. Holt elektronika. Jinak je na něm krásné svezení. Na napsání jakékoliv recenze ale byla jízda v dešti dost málo. Co jsem si opravdu užíval, byly příplatkové výfuky Dr. Jekill & Mr. Hyde. Mají famózní, uším lahodící zvuk.
ROYAL ENFIELD INTERCEPTOR 650 TWIN
Jedna z nejklasičtějších klasik, jakou si dovedeme představit. Pocházející z dílen nejstaršího kontinuálně působícího výrobce motorek na světě. To, že se výroba přestěhovala, už před mnoha lety, z Anglie do Indie na tomto faktu nic nemění.
Příjemným překvapením pro mne byl snad hlavně jeho dvouválec. Něco tak příjemně fungujícího se v motocyklovém světě najde málo kdy. Jasně, už jsem ve věku, kdy pro mne výkon nehraje nejdůležitější roli. Tedy ne, že by někdy hrál. Ale toto je další z „mých“ letošních motorek pro jezdecké pohodáře. Navíc je to motorka, kterou, když si jednou koupíte, už pravděpodobně nikdy neprodáte. https://horyazatacky.cz/2021/11/03/%EF%BF%BCroyal-enfield-interceptor-650-twin/
ROYAL ENFIELD METEOR 350
Jak jsem psal na FB. Tuto motorku si prostě zamilujeme. Ne pro její parametry, nebo „důležitost“. Ale pro její podstatu. Včetně takových drobností, jako je řazení nahoru patou, nebo navigace. Jeden by u motorky tohoto ražení navigaci nečekal, ale je tam. Když si spárujete svůj chytrý telefon s Meteorem a v telefonu si navolíte nějakou trasu, tak v pravém „budíčku“ vám bude fungovat navigace. Žádné mapy. Jenom šipky. Rovně, doprava a doleva. Jak krásně jednoduché.
VOGE 500 R
Značka VOGE vletěla na český motocyklový trh teprve v průběhu letošního roku. Nevím jak kdo, ale já o ní nevěděl vůbec nic. Až když jsem jednou zajel na kafe do MOTOBIKES Bylany. Na první pohled dobře vypadající motorky. A když jsem tam jednou vracel 650 DSX, tak mi Petr Trsek řekl, abych si ji vyzkoušel. Na víkend. Že se prý budu hodně bavit. Říkal pravdu. Fakt jsem se bavil. Někdo by mohl říct: „Jenom pětikilo“. Výkon JEN 35 kW. Jasně, má to limity. Ale pro zábavu to bohatě stačí. Víc je samozřejmě v blogu.
ROYAL ENFIELD a VOGE nebyly v mém původním plánu. Díky jejich prodejci, firmě MOTOBIKES, z nedalekých Bylan (od Pardubic), www.motobikes.cz, jsem vám i o nich mohl něco napsat.
Tak toto je přehled motorek, na kterých jsem vloni najel pěkných pár tisíc velmi příjemných kilometrů. Psaní o nich bylo a je o to těžší, že jsem ani jednou nejel na motorce, o které bych mohl říct, napsat, že je špatná. Takové už se na našem trhu asi nevyskytují. Možná ano, ale já o nich nevím. Takže jsem se, chtě nechtě, občas opakoval. Také mne bavila šířka spektra motorek, na kterých jsem jezdil. Na jedné straně malá, lehká, jednoválcová CFMOTO 300 NK a na druhé šestiválec o objemu blížícím se dvěma litrům, u HONDY GOLD WING. A mezi tím, kromě kapotovaných a vyloženě sportovních motorek, skoro všechno. Dokonce nám i přálo počasí. Zmoknul, či zmokli, jsem jenom jednou nebo dvakrát. Za to ale pořádně. Vlastně ještě taky na motodromu v Pardubicích. Ale to se nepočítá.
Před námi je zima a čas na vymýšlení a spřádání plánů na sezónu 2022. Do které vám přeji hodně štěstí a spoustu a spoustu příjemně, a hlavně bezpečně naježděných kilometrů.
Petr Fryč
Hory a Zatáčky 