A máme za sebou už desátý, jubilejní veletrh MOTOSALON. Prý byl dokonce rekordní. Svůj podíl na tom samozřejmě měla i absence konkurenční akce, pořádané v minulých letech, ve stejném termínu, v pražských Holešovicích, veletrhu MOTOCYKL.

Čtvrteční dopoledne bylo, jako tradičně, pro zvané hosty a novináře. Nevím, kolik tam bylo zvaných a kolik novinářů, ale lidí tam bylo celkem dost. Kdo chtěl fotit motorky bez lidí, musel si i ve čtvrtek přivstat. Nevím, kolik a jakých všech motocyklových novinek tam bylo. Moc jsem to nezkoumal. Určitě se to dočteme v tištěných časopisech. Ale na veletrhu byly zastoupeny snad všechny značky zastoupené na českém trhu. Samozřejmě na všech motorkách jejich konstruktéři průběžně pracují, takže na každé z nich se pravděpodobně najdou nějaké nové, byť drobné změny oproti loňským modelům. Stačí změnit barvu a tvar blinkrů, nebo zrcátek a motorka vypadá zase „jako nová“. 

Vzhledem ke své nátuře mne samozřejmě nejvíce zajímá kategorie cestovních endur. Kategorie nabízející asi nejširší spektrum velmi univerzálních strojů. A díky rozšíření, dejme tomu, podkategorie, středních endur, se jistě dostane do zorného pole i těch jezdců, které z jakýchkoliv důvodů míjela cestovní endura s objemem kolem 1200 ccm a s výkonem přesahujícím 100 kW. 

Novinek a zajímavostí bylo samozřejmě mnohem víc, ale já jsem si vybral tyto: 

MOTO GUZZI V85TT 

Pro mne velmi příjemná novinka, vyvedená v atraktivní, červeno žluto bílo černé, barevné kombinaci. Motorka neoslňuje obřím, popravdě řečeno málo kdy využitelným výkonem, ale příjemným, poměrně jednoduchým designem a na první pohled solidním zpracováním. Doufám, že budu mít možnost si ji na pár dnů půjčit, vyzkoušet alespoň na českých silnicích, které stejně díky časovým možnostech nás všech převládají a něco o ní napsat.

KTM 790 ADVENTURE 

Další netrpělivě očekávaná a divácky hodně obléhaná novinka. Opět enduro, tentokrát ve dvou verzích, tedy spíše pro silnici a více pro terén, alespoň opticky, mířící do stále žádanější střední kategorie, o objemu motoru do 1000 ccm. S využitelným výkonem a navíc, za docela přijatelné peníze. Také doufám, že o ni budu schopen přinést vlastní, ničím neovlivněný názor. Prostě vyzkoušet ji na vlastní kůži.

YAMAHA NIKEN a NIKEN GT 

Určitě zajímavým, trochu až futuristickým strojem, je tato tříkolová Yamaha. Byla vystavena v obou verzích, tedy včetně GT. V pro mne trochu nevýrazném barevném provedení. Našinec si na ní musí chvilku zvykat, nejenom technicky, ale i opticky. Ale pravdou je, že „tříkolka“ je nejstabilnější. Takže uvidíme, snad se k ní také brzo dostanu. Když jsem se ptal, jak rychle si normální jezdec zvykne, tak prý tak po 50ti metrech. Už se moc těším.

KAWASAKI VERSIS 1000 

S Kawou nemám zatím vůbec žádné jezdecké zkušenosti. Tahle značka mne stále nějak míjí. Zaujala mě svou ostře zelenou barvou (v té byly ostatně všechny vystavené motorky), která je, kromě vizuálního efektu, určitě i prvkem pasivní bezpečnosti. To prostě nepřehlédnete. Kromě barvy mě na této motorce ještě zaujalo zajímavě řešené zakomponování přídavných světel do boční kapotáže.

HONDA AFRICA TWIN

Tato, jedna z dnes nejžádanějších motorek v segmentu cestovních endur, je a bude ještě řadu let samozřejmě průběžně vylepšována. Tu se změní tvar a nebo grafika displeje, jindy blinkry a nebo se mírně změní design kapotáží. Napsal jsem toho o ní už celkem dost. Jediné, co mi na ní snad trochu vadí, jsou přední světla. Vůbec ne jejich design. Ten se mi líbí. Ale to, že při denním svícení svítí pouze jedno. To mi přijde fakt hodně divný.

ROYAL ENFIELD HIMALAYAN

Porovnáme-li tento primárně účelový stroj s díly světových motocyklových designerů a konstruktérů, řekli bychom si, že to spíš patří do oddělení technických kuriozit. Tato motorka je ale stavěna do těch nejhorších provozních podmínek. Ne pouze co do ježdění, ale i servisu. Absolutní jednoduchost, aby bylo možné to opravit snad i v kovárně. Vše absolutně jednoduché, snadno přístupné, žádné snadno zranitelné součástky.

TRIUMPH TIGER 1200

No a ve svém přehledu nesmím zapomenout ani na své oblíbené tříválce. Takže ten největší a nejsilnější si nechávám na konec. Letos, jak velí trendy, také s TFT displejem a v nových barevných kombinacích. Displej jsem zatím neviděl zapnutý. Takže nevím, jakou má grafiku a jak funguje. Jak je čitelný třeba na slunci. Uvidíme, snad se k němu letos také dostanu.

Na veletrhu toho bylo samozřejmě k vidění daleko víc. Tak si to představme alespoň na fotografiích.

Petr Fryč