TRIUMPH EXPLORER XRx

Na tuhle chvíli jsem se těšil. Minimálně celý poslední týden. Tušil jsem, že to bude možná poslední letošní hezký víkend a právě na ten budu mít k dispozici tento nádherný anglický stroj. De-facto jeden z vrcholů segmentu nazývaného „cestovní enduro“ a nebo „adventure“.

Hned na začátku musím pro objektivitu uvést, že mám rád tříválce. Sedm let jsem k naprosté spokojenosti jezdil TRIUMPH TIGER 1050 ABS (pro zajímavost první v ČR) a to prostě v člověku zanechá stopy.

Při prvním usednutí na EXPLORER XRx jsem si uvědomil, jak je to velká motorka. Takže chvilka štelování zrcátek, hledání a zkoušení kde co je. Nastartování a odjezd. Tedy odjez – nějak jsem se hledal s řadičkou a se spojkou, takže jsem ze širokých vrat DRK v Modřanech spíše „vyvlál“. Prvních několik málo kilometrů se tedy moje jízda nenesla právě v duchu naprosté jistoty. Ale to tak, u půjčených strojů, většinou bývá. Prvních asi deset km do pražských Stodůlek, kde jsem měl pracovní schůzku, tedy nebylo nic moc. Po asi hodinové pauze ve firmě Chára sport se naštěstí dostavil efekt, který už dávno znám. Najednou sednete na motorku a jste na ni jako doma. Ale takhle jsem to měl i při všech svých cestách na motorkách, které jsem dokonale znal. Do první pauzy na kávu je to vždycky takové zkoprnělé, unavené, rozespalé a nemá to šťávu. Stačí ale krátká pauza, třeba i na kávu u pumpy, znova na to sednout a je to tam.

Byl jsem rád, že tentokrát to bylo také tak a že na další jízdu napříč Prahou už jsem měl EXPLORER jakž takž v ruce. I přes svou váhu, včetně plné nádrže a olejové náplně, nějakých 270 kg, jsem měl i v hustém smíchovském, vinohradském a vršovickém provozu velmi slušný pocit jistoty. Motorka se neskutečně dobře vedla a také jsem si, díky „kočičím hlavám“, všemožným dírám a nutnosti přejíždět tramvajové koleje začal uvědomovat kvality podvozku WP. A to jsem ho měl nastaven na normál. Jistotě v ovládání určitě přispívá i velmi pohodlný posed na výškově snadno přestavitelném sedle, šířka a výška řídítek a také dokonale přehledné přístroje.

Z Prahy jsem vyjel po D11, takže jsem hned v začátku svého ježdění mohl ocenit velmi dobrou „práci“ čelního štítu a dvou párů nenápadných, průhledných deflektorů usměrňujících proudění vzduchu kolem jezdce. I při rychlosti (pro začátek) lehce přesahující povolený rychlostní limit byla jízda zcela komfortní bez jakýchkoliv turbulencí. A to se dá dokoupit ještě o něco větší štít.

Po prvních 180ti km (Praha, D11 a okresky na Pardubicku) jsem byl spokojen. Ale to jsem ještě nebyl schopen všechno si vychutnat.

Den druhý, sobota, Krkonoše. Od nás z Pardubic je to bohužel do všech hor daleko a když už mám o nějaké motorce psát, chci ji vzít někam, kde se bude cítit alespoň trochu jako doma. Tedy do prostředí, pro které byla stvořena.

„Testovat“ motorku ve „dvou zatáčkách“ s fotografem v zádech není nic pro mě.

Takže v našem případě jedem prvních minimálně 40 km prakticky po úplné rovině a de-facto rovně. Pak přichází pásmo dost špatných silnic, kde poznávám výhody semi-aktivního podvozku WP a nastavení Comfort.

27-p1050247

Přepínáte-li pouze mezi nastavením Normál a Comfort, nebo Normál a Sport, případně na mezistupně, což systém také umožňuje, rozdíl nebude tak markantní. Pojedete-li ale chvíli na Sport a přepnete až na Comfort, rozdíl je opravdu výrazný. Ovládání je i v tomto „měkkém“ režimu zcela jisté.

Výkon atakující hodnotu 140 PS / 9300 ot./min. Normální jezdec využije opravdu zřídka kdy, pokud vůbec. To kroutící moment, vrcholící úctyhodnou hodnotou 123 NM / 6200 ot./min., to už je jiná píseň. Na tyto otáčky se dostanete celkem snadno a užívat si sílu a nádherný zvuk motoru při každém výjezdu z utažené zatáčky, kdy vám díky tomu (v naprosté většině případů) vyhoví i trojka, jen málokdy je třeba řadit dvojku, je nádherný zážitek.

Třetí den jsem měl motorku už opravdu docela slušně v ruce a tak jsem šel ve svém „testování cestování“ zase o kousek dál. Asi jediné co jsem nevyzkoušel byly jízdní režimy „Rain a Off-road“, protože na obloze nebyl ani dešťový mráček a po „polňačce“ jsem jel asi 300 m. Takže to bylo simulované cestování nalehko, v režimu ROAD, po asfaltu za krásného počasí. Asi tak jak to má být.

Do sytosti jsem si ale pohrál s režimy odpružení SPORT – NORMÁL – COMFORT, protože jsem vyzkoušel všechny kvality asfaltového povrchu. Při přejezdu Suchého vrchu jsem si tam dal režim SPORT a bylo z toho parádní svezení. Při „courání“ po Orlickém záhoří a okolních údolích jsem tam měl režim NORMÁL a při návratu po mizerných silnicích Královéhradecka jsem si tam cvaknul COMFORT, aby mi nevypadaly zuby. Fungovalo to a domů jsem se vracel spokojen a příjemně unaven. Takto jsem najezdil dalších skoro 280 km.

V pondělí, když jsem EXPLORER vracel, jsem zvolil zrychlený přesun po D11, kdy jsem si už dovolil jet přece jen o něco rychleji než o tři dny dříve. Aerodynamika zase fungovala velmi dobře.

Celková spotřeba, i přes docela slušný rychlostní průměr necelých 70 km/hod., byla velmi příjemných, rovných 5.0 l/100 km. Pravda, jezdil jsem sám a bez jakýchkoliv zavazadel.

Teď něco k jízdnímu komfortu. Tahle motorka je postavena na cestování. Není na každodenní courání se po městě. Ne, že by to neuměla, ale bylo by jí na to škoda. Už když sedíte vedle ní a vidíte její rozměry a propracovanost každého detailu, tak je jasné, že si přímo říká o delší trasy. Když si na ni sednete a rozjedete se, nemáte chuť zastavit. Takže limitem může být únava, prázdná nádrž a nebo, že už jste tam, kam jste chtěli dojet.

Jedním z důležitých  faktorů při delším, či dlouhém cestování, je pohodlí. EXPLORER v tomto směru nabízí již v této střední kategorii opravdu hodně. Výškově (velmi snadno) nastavitelné sedlo, vyhřívání rukojetí, elektricky přestavitelnou výšku čelního štítu, deflektory usměrňující proudění vzduch a již zmiňované nastavení podvozku. To ale není všechno. Pro cestování ve dvou je důležité pohodlí spolujezdkyně, protože bude-li se jí sedět nepohodlně, budou-li jí bolet po pár desítkách kilometrů kolena, budete se moct rozkrájet a bavit jí to nebude. I v tomto směru nabízí EXPLORER naprostý komfort. Pohodlné, dostatečně široké a dobře tvarované sedlo z kvalitního materiálu, ale hlavně velký odstup zadních stupaček od sedla, zaručující pohodlné opření nohou. Toto opravdu každá motorka, ani v segmentu „cestovní“ nenabídne. Poskytneme-li ji ještě opěradlo v podobě kufru, pocestuje jak v bavlnce.

Závěrem. Pro mne bezesporu jedna z nejlepších motorek v segmentu „cestovní enduro“. Nabízí obří výkon v podobě tříválce, který si nechá skoro všechno líbit, nevibruje, necuká, jde plynule úplně odspodu a zároveň velmi slušně brzdí. Řazení je naprosto spolehlivé. Jízdní režimy plní svou funkci, i když se podle mne bude jen málokdo zabývat jejich přepínáním. Najde si své optimální nastavení a tak to nejspíš zůstane. Ale volbu má. Design je nejen věcí vkusu, ale také musí být funkční. V tomto případě je moje hodnocení velmi vysoké. Z motorky nikam nic netrčí, všeho je tak akorát. Moc se mi líbí symetrické reflektory. I když bych s Explorerem do náročnějšího terénu, už vzhledem k jeho váze a také cenám náhradních dílů, určitě nejel, tak pro jízdu (dejme tomu) v přírodě je velice dobře vymyšlená spodní část motoru, ze které nic nevyčuhuje. Motor je velice kompaktní a dává dobrý pocit vysoké průchodnosti a relativní nezranitelnosti.

TRIUMPH EXPLORER, v kterékoliv verzi, vám dá jednu obrovskou přednost. Nesplynete s davem. Vždy a všude budete individualitou.

Petr Fryč

2-p1050241

Reklamy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s