YAMAHA XSR 900

Tak na tuhle motorku jsem byl hodně zvědavý. Na něčem podobném jsem jezdil naposled když jsem na motorkách začínal. Tehdy to byl Hornet a různé verze Monsterů. Pak už jsem se orientoval spíš na cestovní endura a cestovní motorky. Takže naháč a ještě k tomu v retro stylu šedesátých let, byl takovou obnovenou premiérou. Navíc osazený mým oblíbeným uspořádáním a počtem válců. TŘI. Ideální vyvážení, prosté jakýchkoliv vibrací, dokonale lineární zátah v celém průběhu otáček a z toho vycházející úžasná síla.

Z počátku na první pohled mi XSR 900 připadala tak trochu malá. Pravda, na cestování a nebo dlouhé jízdy opravdu není, ale pro účel, pro který byla zkonstruována a postavena, tedy pro nepříliš dlouhé cesty a hlavně pro zábavu, je velká tak akorát. Hlavní na ni je ale její design, charakteristika motoru a jízdní vlastnosti. V blbým počasí se na ní není vůbec kam schovat, nepřiděláme na ni prakticky žádné zavazadlo a každý kufr by na tom vypadal dost příšerně. Ostatně v nabídce příslušenství, které se dnes nabízí ke každé nové motorce, ani nic takového nenajdeme.

Tak a jdeme jezdit. Moje první cesta vedla z Vrbovky do Pardubic. Nejdřív jsem ji chtěl absolvovat tak jako obvykle po okreskách vedoucích přes Český Šternberk na Kutnou Horu a Přelouč. Zhoršující se počasí a přicházející déšť ale zhatil mé plány a nahnal mne na D11. Prostě jsem se snažil dešti ujet. Všechno marně. Déšť mě dohání a já se marně snažím schovat za miniaturní, doslova kosmetické plexy. Díky poměrně rychlé jízdě po dálnici ale zjišťuji, že se na XSR dá jet i dost rychle.

Druhý den

Je to jednoznačně motorka vymyšlená a postavená pro radost z jízdy.
V testu na webu „motorkari.cz“ se píše: „Tohle retro není pro starý“. Takže buď ještě nejsem starý a nebo je to pitomost. Já si to totiž neskutečně užívám. Je to přesně ten typ motorky na kterou sednete a jedete se projet. Jen tak, bez cíle, vyčistit si hlavu a užít si radost z jízdy.
XSR se fantasticky a naprosto bezpečně vede v zatáčkách. Jediná škoda, že jich tady máme pohříchu málo a když už jsou, tak se v nich nepředvídatelně válí hromady štěrku jako se mi to stalo dnes kolem Seče. Živě si dovedu představit odvézt si XSR do Dolomit a každý den si na ni dávat nějaké horské okruhy. Nic dlouhého, tak do 250 km za den. Třeba takovou Sella Rondu tam i nazpátek. Na to ta motorka přesně je. Nepotřebuje vysokou rychlost, ostatně je to naháč, ale nějakou pořádnou akci.

Třetí den

Tak jsem dnes učinil zadost tomu, pro co byla tato motorka, spíš „cafe racer“, než retro, stvořena a zajel jsem si na odpolední kávu do Hamerská krčma Jonáš, ve Svobodných Hamrech a tam si skvěle pokecal s paní majitelkou, Lenka Štenglova a se Zdeněk XT Horák, ani ne tak o motorkách, jako o tom, jaké to je mít dnes hospodu a chtít to ještě k tomu dělat dobře. Přiznám se, že kdybych nebyl stoupencem šibeničního humoru, moc veselý rozhovor by to nebyl 🙂
Tak a teď k motorce.
Zase se mi potvrdilo, že i při mé nadprůměrné výšce se mi na ni skvěle sedí, úplně bezproblémově se ovládá a precizně se vede jak v krátkých, tak i v dlouhých zatáčkách. Motor má úžasný, naprosto čistý tah i při dost ostrém zrychlení do celkem prudkého a dlouhého kopce a zároveň jako správný tříválec i velmi slušně brzdí. Takže se s ním dá jet jak totálně na pohodu, kdy se úplně bez protestů sotva převaluje, tak i hezky ostře.
Opravdu si to neskutečně užívám

Čtvrtý den

Dnes (neděle) jsem si udělal poslední výlet na tomhle „retro“ cafe raceru. 330 km nejprve na Suchý vrch, odtamtud k přítelům na chalupu u Konice a domu. Asi tak z poloviny po silnicích kvalitních a z poloviny po silnicích dost mizerných. Je to škoda, protože kdyby se stav, hlavně takových těch úplně venkovských silnic konečně zlepšil, jak je nám stále slibováno a skutek jaksi utek, tak by to bylo moc hezký svezení.
Takže závěrem. Tahle motorka je stejně tak pro mladý jako pro starý. Hlavně ale pro takový, který život neberou moc vážně, protože je hlavně pro zábavu. Nemá ráda špatné silnice. Zato třeba silnici přes Suchý vrch, která mi připomíná bavorský Sudelfeld, jsem si dokonale užil. Tam byla ve svém živlu.
Víc bude na webu: horyazatacky.cz, až bude

Pátý den

Ráno jsem absolvoval cca 130 dálničních kilometrů. Do rychlosti kolem 120 km/h to bylo fajn. Na vyšší rychlost prostě ta naše D11 není stavěná a úplně nejhorších je posledních šest km před Prahou v pravém pruhu.
Ale pojezdil jsem si na ní bezvadně. XSR je postavena pro zábavu a sedí k ní design „60“. Ostatní barvy působí, ve srovnání s tímto limitovaným designem, trochu všedně.
Tak to je zatím všechno.

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

w

Připojování k %s